Vývod je nejpoužívanější forma genealogické tabulky, respektive způsob genealogického bádání. Zahrnuje všechny předky výchozí osoby (střena), tj. její rodiče, prarodiče, rodiče prarodičů a tak dále. Při vytváření vývodu se postupuje zpět do minulosti po všech jeho liniích, a to jak mužských, tak i ženských. Vývod bývá v současnosti často zobrazován v podobě stromu, kdy je výchozí osoba umístěna v jeho kořenech a její předci se od ní rozvíjejí do koruny.
V případě, že byly ve farnostech, kde je vývod zpracováván, pečlivě vedeny matriční knihy, je možné ho vypracovat do 17. století. Pokud jsou k dispozici další archivní zdroje, je možné některé linie dovést ještě hlouběji do minulosti. Pravděpodobnost úspěchu bádání závisí především na existenci a dostupnosti archivních fondů.
Na rozdíl od rodokmenu nemá vývod jednoho praotce, ale celou řadu prarodičů. V každé generaci, o kterou jsme postoupili hlouběji do minulosti, se počet prarodičů zdvojnásobuje. To nám umožňuje určit přesný počet prarodičů v každé generaci – například v sedmé generaci máme každý 64 předků.
Jak daleko se při bádání dostaneme, záleží na úplnosti a dochovalosti archiválií a existenci matrik. V podstatě každý vývod není celkem úplný, vždy narazíme při jeho sestavování na slepou větev.
Vývod podle generací
- Čtyři generace – vývod z osmi předků
- Pět generací – vývod ze 16 předků
- Šest generací – vývod ze 32 předků
- Sedm generací – vývod ze 64 předků
- Osm generací – vývod ze 128 předků
Zdroj: cs.wikipedia.org
