Míry a váhy

Míry délkové

české:

loket český = 59,14 cm – 59,3 cm = 3 pídě po 19,71 cm.

píď = 8 palců po 24,64 mm = 10 prstů = 40 zrnek po 4,92 mm = 19,71 cm.

dlaň = 4 prsty = 7,88 cm.

střevíc = stopa = 4 dlaně = 29,6 cm až 31,32 cm.

pěst = 4 palce = 9,856 cm (míra pro výšku koně).

palec, později coul = 2,46 cm.

kročej = 1 ½ lokte, ale také 2 lokte.

sáh = 3 lokte = 1,778 m

provazec = 52 lokte

hon = 5 provazců = 153,76 m.

míle česká = 12.600 loktů = 7,126 km = 7,4985 km.

prut = 8 loktů.

látro (hornická míra) = 3–4 lokte.

rybářský provazec = 22 lokte.

rakouské (porovnej se starými českými):

míle poštovní = 4000 sáhů = 7,58666 km.

sáh = 6 stop (střevíců) = 1,896484 m.

stopa (střevíc) = 12 palců = 31,6081 cm.

palec (coul) = 12 čárek = 2,633 cm.

čárka = 12 bodů = 2,19 mm.

loket vídeňský = 29,5797 palců = 77,7558 cm.

pěst = 4 palce (coule) = 10,537 cm.

Poměrná čísla k zapamatování:

3 palce = 8 cm.

1 m = 3 střevíce + 2 palce.

3 střevíce (stopy) = 95 cm.

5 sáhů = 9,5 m.

loket = 78 cm.

4 míle = 30 km.

Míry plošné

české:

lán = 32,5–100 korců výsevu = přibližně 360,448 m2. Měl obvykle mezi 60–64 korci (strychy). měření půdy se počítalo na strychy či korce, podle množství vysetého obilí.

lán královský = 12 kop záhonů = 5400 brázd.

lán kněžský = 11 kop záhonů = 4950 brázd.

lán panský = 10 kop záhonů = 4500 brázd.

lán selský = 8 kop záhonů = 3600 brázd.

lán svobodný znamenalo, že je bez potahů a robot; za to manové, nápravníci nebo dvořáci konali službu ve zbrani.

části lánů, na něž se počítalo byly: půllán, čtvrtlán, tříčtvrtilán, pětčtvrtilán, půlčtvrtilán (⅛ lánu).

1/16 lánu byl prut = 5 jiter.

¼ lánu = 3 pruty = 15 jiter.

lán = 12 prutů = 60 jiter = 300 provazců.

prut = 4 čtvrti = 64 čtver. loket = 22,528 m2.

korec = 2–3 provazce (zemské).

korec český = 10 záhonů.

korec staročeský = 3 plošné provazce = 3112 čtver. loket = 28,48 a.

provazec malý = 2704 čtver. loktů českých (t.j. 52 loktů délky a 52 loktů šířky).

provazec velký měl 72 loktů délky i šířky.

jitro (strych) = 5 provazců = 28,372 a; proto se zaměňoval často korec za strych (jitro), neboť jejich výměra byla téměř stejná (rozdíl 10,8 m2).

hon se rovnal jitru (strychu), který měl rovněž 5 provazců.

kopa záhonů = 6 korců.

strych (jitro) = 12 záhonů – dva záhony = 15 brázd.

loket čtvereč. = 0,352 m2.

strych viničný = 16 prutů délky × 8 prutů šířky = 128 čtvereč. prutů.

sáh čtvereč. = 3,59 m2 (přibližně 3,6 m2).

čtver. stopa = 0,0999 m2 (přibližně 1000 cm2).

čtver. palec (coul) = 6,938 cm2.

čtvrtce = 50 čtver. sáhů = 180 m2 (1 a 79,9 m2).

věrtel = 200 sáhů.

míra = 535 čtver. sáhů = ⅔ korce = ⅓ jitra = 1918,213 m2.

korec (strych) = 800 čtver. sáhů = 1,5 míry = ½ jitra = 2877,32 m2.

jitro katastrální = 1600 čtver. sáhů = 3 míry = 2 korce (strychy) = 57,5464 a.

jitro uherské = 1200 čtver. sáhů.

Staročeský korec (strych) byl roven staročeskému jitru. Zdánlivý nesouhlas v tom, že korec je počítán za 2 provazce, kdežto jitro za 5 provazců, vyplývá z nejednotnosti používání zemských měr. To proto, že v některém kraji byl používán provazec zemský o délce 52 loktů českých, v jiném kraji byl provazec o délce pouze 42 loket.

Míry lesní:

leč = větší díl lesa, co se na jeden hon zabralo = 26 zaječích tenat = 670 čtver. sáhů = 2010 loket.

tenato (množné číslo tenata) = menší díl lesa na lapání zvěře s tenaty, jež se roztáhla v tenatnici čili v průseku = 25 sáhů = 75 loket.

provazec (od poloviny 16. století) = 52 lokte = 17,5 sáhu = 1/38 leče = 7/10 tenata.

Luční míry:

vůz sena = 1 míra = ⅔ korce = ⅓ jitra.

Rybničné míry:

kopa ryb = 1 cent ryb = korec = ½ jitra.

rakouské

jitro (joch) = 3 měřice = 1600 čtver. sáhů = 57,55745 a.

měřice = ⅓ jitra = 533,5 čtver. sáhu = 19,18582 a.

čtvrt = ½ jitra = 800 čtver. sáhů.

achtel (⅛) = ⅛ měřice = 2,39823 a.

mírka = 1/16 měřice = mázlík = 1,19911 a.

Dnešní české míry z rakouských odvozené:

jitro = 2 korce = 1600 rak. sáhů (na rozdíl od jitra = 3 měřice) = 57,55745 a.

korec (strych) = 800 čtver. sáhů rakous. = ½ jitra = 1,5 míry = 28,7732 a.

měřice = 533 sáhů rak. = 19,1858 a.

věrtel = 200 sáhů rak. 719,33 m2.

sáh čtver. = 3,60 m2 (1 m2 = 0,27 čtver. sáhu).

lán = 60 korců.

jitro uherské = 1200 čtver. sáhů = 43,15981 a.

Jitra přepočteš na hektary, když počet jiter násobíš 4 a výsledek dělíš 7, nebo lépe když násobíš 19 a výsledek dělíš 33.

Korce přepočteš na hektary, když počet korců násobíš 2 a součin dělíš 7, nebo lépe když násobíš 19 a výsledek dělíš 66.

Míry (měřice) převedeš na hektary, když počet měřic násobíš 4 a součin dělíš 21.

Poměrná čísla k zapamatování:

1 čtver. palec = 7 cm2

10 čtver. střevíců (stop) = 1 m2.

7 jiter = 4 ha.

Dnes užívaná tabulka přepočtu starých a nových plošných měr:

Převedeny na:    Zaokrouhleno na:
m2            a           čtv. sáhů         ha         jitra        korce        měřice
sáh čtv.    3,6             –                –                  –           –             –               –
ar            100             –              27,8            1/100       –             –               –
ha         10000         100            2780               –        1,75         3,5           5,25
jitro         5754        57,54          1600          přes ½       –            2               3
korec     2877         28,77            800              ¼           ½           –             1,5
měřice   4316         43,16          1200      méně než ½    –        1,25          2,25

 
Míry duté (prostorové)

české:

loket český = 59,14 cm – 59,3 cm = 3 pídě po 19,71 cm.

korec pražský čili zemský = 4 věrtele = 16 čtvrtcí = 93,62 litru.

korec český pozdější – viz dále v rakouských mírách.

věrtel = 4 čtvrtce = 23,4 litru.

čtvrtce = 3 pinty = 2 řepice = 4 češky (číšky) = 5,85 litru.

Toto byl korec „míry sháněné“ (rovné).

korec „míry vrchovaté“ = 9/8 sháněného (rovného) korce.

Každý kraj, panství a města mívaly své korce různé velikosti.

žejdlík = 0,484 litru.

pinta = 4 žejdlíky = 1,936 litru.

lahvice = 3 pinty = 5,808 litru.

vědro = 32 pinty = 62 litrů.

K tomu se připojovaly ještě další nejisté míry, jako různé nádoby: sudy, tuny, kádě, okovy, korbele, korbelce, korbelíky, škopky, žbery (džbery), kbelce a j.

rakouské:

sud piva = 4 vědra = 226,4 litru.

sud vína = 10 věder = 566 litrů.

vědro = 40 mázů = 56,605 litru.

máz = 2 pinty = 1,415 litru.

pinta = 2 žejdlíky = 0,707 litru.

žejdlík = 0,353 litru.

Pro měření obilí byl korec = 1,522 měřice (míry) = 2,9635 krychl. stop = 93,62 litru.

český korec (strych) = 1,522 rak. měřice = 93,62 litru = 4 věrtele po 23,29 litru = 8 achtlů po 11,645 litru = 16 velkých mírek po 5,82 litru.

rak. vědro (Eimer).

máz (ciment) = 2 pinta čili holby = 4 žejdlíky.

bečka (Fass) piva = 2 vědra = 113,210 litru.

české vědro = 32 pint = 43,2 rak. mázu = 61,1337 litru.

bečka piva o 4 vědrách měla 244,534 litru.

Pro míru dřeva byl sáh dřeva (1 sáh × 1 sáh × 24 coule) = 2,2713 m3 nebo (1 sáh × 1 sáh × 30 coulů) = 2,8429 m3.

Váhy

české:

kámen = 20 liber = 10,28 kg.

centýř (cent) = 6 kamenů = 61,68 kg.

libra = 514,37 gramu.

lot = 16,05 gramu.

rakouské:

cent = 100 liber = 56 kg.

libra (Pfunt) = 32 lotů = 0,56 kg (560,0119 g).

lot = 4 kventlíky = 17,5 g.

vídeňský kventlík = 60 gránů = 4,375 g.

vídeňská hřivna = 280,644 g.

Pro vážení zlata je 1 hřivna = 24 karáty.

karát = 24 zrn.

Pro vážení stříbra je 1 hřivna = 16 lotů.

lot = 18 zrn.

Různé míry a váhy

prostice = bečka soli.

váha železa = kus železa určité velikosti nebo váhy.

vor dřeva byl svázán z 10 dřev.

pramen = 6 vorů.

střižní zboží (sukno, plátno) se měřilo na lokte nebo v kusech na postavy.

postav měl 22 až 50 loket (nic nebylo stálé, jen šizení kupujícího bylo stálé).

kopa plátna = 600 loket vídeňských.

kus plátna (stučka) = 72 loket.

stučka plátna také 30 loket.

štučka = 6 přaden = 12 čteníků = 240 vázání = 4800 nití.

nit = 3 čes. lokte příze.

žemližka lnu = otýpečka zvlášním způsobem svázaná.

česání obláč = svazek vyčesaného lnu nebo konopí.

stoh slámy = 60 otepí.

stoh dříví = 2 sáhy.

kopa = 60 kusů = 4 mandele po 15 kusech = 5 tuctů.

tucet = 12 kusů.

veletucet = 12 tuctů = 144 kusů.