Míry délkové
české:
loket český = 59,14 cm – 59,3 cm = 3 pídě po 19,71 cm.
píď = 8 palců po 24,64 mm = 10 prstů = 40 zrnek po 4,92 mm = 19,71 cm.
dlaň = 4 prsty = 7,88 cm.
střevíc = stopa = 4 dlaně = 29,6 cm až 31,32 cm.
pěst = 4 palce = 9,856 cm (míra pro výšku koně).
palec, později coul = 2,46 cm.
kročej = 1 ½ lokte, ale také 2 lokte.
sáh = 3 lokte = 1,778 m
provazec = 52 lokte
hon = 5 provazců = 153,76 m.
míle česká = 12.600 loktů = 7,126 km = 7,4985 km.
prut = 8 loktů.
látro (hornická míra) = 3–4 lokte.
rybářský provazec = 22 lokte.
rakouské (porovnej se starými českými):
míle poštovní = 4000 sáhů = 7,58666 km.
sáh = 6 stop (střevíců) = 1,896484 m.
stopa (střevíc) = 12 palců = 31,6081 cm.
palec (coul) = 12 čárek = 2,633 cm.
čárka = 12 bodů = 2,19 mm.
loket vídeňský = 29,5797 palců = 77,7558 cm.
pěst = 4 palce (coule) = 10,537 cm.
Poměrná čísla k zapamatování:
3 palce = 8 cm.
1 m = 3 střevíce + 2 palce.
3 střevíce (stopy) = 95 cm.
5 sáhů = 9,5 m.
loket = 78 cm.
4 míle = 30 km.
Míry plošné
české:
lán = 32,5–100 korců výsevu = přibližně 360,448 m2. Měl obvykle mezi 60–64 korci (strychy). měření půdy se počítalo na strychy či korce, podle množství vysetého obilí.
lán královský = 12 kop záhonů = 5400 brázd.
lán kněžský = 11 kop záhonů = 4950 brázd.
lán panský = 10 kop záhonů = 4500 brázd.
lán selský = 8 kop záhonů = 3600 brázd.
lán svobodný znamenalo, že je bez potahů a robot; za to manové, nápravníci nebo dvořáci konali službu ve zbrani.
části lánů, na něž se počítalo byly: půllán, čtvrtlán, tříčtvrtilán, pětčtvrtilán, půlčtvrtilán (⅛ lánu).
1/16 lánu byl prut = 5 jiter.
¼ lánu = 3 pruty = 15 jiter.
lán = 12 prutů = 60 jiter = 300 provazců.
prut = 4 čtvrti = 64 čtver. loket = 22,528 m2.
korec = 2–3 provazce (zemské).
korec český = 10 záhonů.
korec staročeský = 3 plošné provazce = 3112 čtver. loket = 28,48 a.
provazec malý = 2704 čtver. loktů českých (t.j. 52 loktů délky a 52 loktů šířky).
provazec velký měl 72 loktů délky i šířky.
jitro (strych) = 5 provazců = 28,372 a; proto se zaměňoval často korec za strych (jitro), neboť jejich výměra byla téměř stejná (rozdíl 10,8 m2).
hon se rovnal jitru (strychu), který měl rovněž 5 provazců.
kopa záhonů = 6 korců.
strych (jitro) = 12 záhonů – dva záhony = 15 brázd.
loket čtvereč. = 0,352 m2.
strych viničný = 16 prutů délky × 8 prutů šířky = 128 čtvereč. prutů.
sáh čtvereč. = 3,59 m2 (přibližně 3,6 m2).
čtver. stopa = 0,0999 m2 (přibližně 1000 cm2).
čtver. palec (coul) = 6,938 cm2.
čtvrtce = 50 čtver. sáhů = 180 m2 (1 a 79,9 m2).
věrtel = 200 sáhů.
míra = 535 čtver. sáhů = ⅔ korce = ⅓ jitra = 1918,213 m2.
korec (strych) = 800 čtver. sáhů = 1,5 míry = ½ jitra = 2877,32 m2.
jitro katastrální = 1600 čtver. sáhů = 3 míry = 2 korce (strychy) = 57,5464 a.
jitro uherské = 1200 čtver. sáhů.
Staročeský korec (strych) byl roven staročeskému jitru. Zdánlivý nesouhlas v tom, že korec je počítán za 2 provazce, kdežto jitro za 5 provazců, vyplývá z nejednotnosti používání zemských měr. To proto, že v některém kraji byl používán provazec zemský o délce 52 loktů českých, v jiném kraji byl provazec o délce pouze 42 loket.
Míry lesní:
leč = větší díl lesa, co se na jeden hon zabralo = 26 zaječích tenat = 670 čtver. sáhů = 2010 loket.
tenato (množné číslo tenata) = menší díl lesa na lapání zvěře s tenaty, jež se roztáhla v tenatnici čili v průseku = 25 sáhů = 75 loket.
provazec (od poloviny 16. století) = 52 lokte = 17,5 sáhu = 1/38 leče = 7/10 tenata.
Luční míry:
vůz sena = 1 míra = ⅔ korce = ⅓ jitra.
Rybničné míry:
kopa ryb = 1 cent ryb = korec = ½ jitra.
rakouské
jitro (joch) = 3 měřice = 1600 čtver. sáhů = 57,55745 a.
měřice = ⅓ jitra = 533,5 čtver. sáhu = 19,18582 a.
čtvrt = ½ jitra = 800 čtver. sáhů.
achtel (⅛) = ⅛ měřice = 2,39823 a.
mírka = 1/16 měřice = mázlík = 1,19911 a.
Dnešní české míry z rakouských odvozené:
jitro = 2 korce = 1600 rak. sáhů (na rozdíl od jitra = 3 měřice) = 57,55745 a.
korec (strych) = 800 čtver. sáhů rakous. = ½ jitra = 1,5 míry = 28,7732 a.
měřice = 533 sáhů rak. = 19,1858 a.
věrtel = 200 sáhů rak. 719,33 m2.
sáh čtver. = 3,60 m2 (1 m2 = 0,27 čtver. sáhu).
lán = 60 korců.
jitro uherské = 1200 čtver. sáhů = 43,15981 a.
Jitra přepočteš na hektary, když počet jiter násobíš 4 a výsledek dělíš 7, nebo lépe když násobíš 19 a výsledek dělíš 33.
Korce přepočteš na hektary, když počet korců násobíš 2 a součin dělíš 7, nebo lépe když násobíš 19 a výsledek dělíš 66.
Míry (měřice) převedeš na hektary, když počet měřic násobíš 4 a součin dělíš 21.
Poměrná čísla k zapamatování:
1 čtver. palec = 7 cm2
10 čtver. střevíců (stop) = 1 m2.
7 jiter = 4 ha.
Dnes užívaná tabulka přepočtu starých a nových plošných měr:
Převedeny na: Zaokrouhleno na:
m2 a čtv. sáhů ha jitra korce měřice
sáh čtv. 3,6 – – – – – –
ar 100 – 27,8 1/100 – – –
ha 10000 100 2780 – 1,75 3,5 5,25
jitro 5754 57,54 1600 přes ½ – 2 3
korec 2877 28,77 800 ¼ ½ – 1,5
měřice 4316 43,16 1200 méně než ½ – 1,25 2,25
Míry duté (prostorové)
české:
loket český = 59,14 cm – 59,3 cm = 3 pídě po 19,71 cm.
korec pražský čili zemský = 4 věrtele = 16 čtvrtcí = 93,62 litru.
korec český pozdější – viz dále v rakouských mírách.
věrtel = 4 čtvrtce = 23,4 litru.
čtvrtce = 3 pinty = 2 řepice = 4 češky (číšky) = 5,85 litru.
Toto byl korec „míry sháněné“ (rovné).
korec „míry vrchovaté“ = 9/8 sháněného (rovného) korce.
Každý kraj, panství a města mívaly své korce různé velikosti.
žejdlík = 0,484 litru.
pinta = 4 žejdlíky = 1,936 litru.
lahvice = 3 pinty = 5,808 litru.
vědro = 32 pinty = 62 litrů.
K tomu se připojovaly ještě další nejisté míry, jako různé nádoby: sudy, tuny, kádě, okovy, korbele, korbelce, korbelíky, škopky, žbery (džbery), kbelce a j.
rakouské:
sud piva = 4 vědra = 226,4 litru.
sud vína = 10 věder = 566 litrů.
vědro = 40 mázů = 56,605 litru.
máz = 2 pinty = 1,415 litru.
pinta = 2 žejdlíky = 0,707 litru.
žejdlík = 0,353 litru.
Pro měření obilí byl korec = 1,522 měřice (míry) = 2,9635 krychl. stop = 93,62 litru.
český korec (strych) = 1,522 rak. měřice = 93,62 litru = 4 věrtele po 23,29 litru = 8 achtlů po 11,645 litru = 16 velkých mírek po 5,82 litru.
rak. vědro (Eimer).
máz (ciment) = 2 pinta čili holby = 4 žejdlíky.
bečka (Fass) piva = 2 vědra = 113,210 litru.
české vědro = 32 pint = 43,2 rak. mázu = 61,1337 litru.
bečka piva o 4 vědrách měla 244,534 litru.
Pro míru dřeva byl sáh dřeva (1 sáh × 1 sáh × 24 coule) = 2,2713 m3 nebo (1 sáh × 1 sáh × 30 coulů) = 2,8429 m3.
Váhy
české:
kámen = 20 liber = 10,28 kg.
centýř (cent) = 6 kamenů = 61,68 kg.
libra = 514,37 gramu.
lot = 16,05 gramu.
rakouské:
cent = 100 liber = 56 kg.
libra (Pfunt) = 32 lotů = 0,56 kg (560,0119 g).
lot = 4 kventlíky = 17,5 g.
vídeňský kventlík = 60 gránů = 4,375 g.
vídeňská hřivna = 280,644 g.
Pro vážení zlata je 1 hřivna = 24 karáty.
karát = 24 zrn.
Pro vážení stříbra je 1 hřivna = 16 lotů.
lot = 18 zrn.
Různé míry a váhy
prostice = bečka soli.
váha železa = kus železa určité velikosti nebo váhy.
vor dřeva byl svázán z 10 dřev.
pramen = 6 vorů.
střižní zboží (sukno, plátno) se měřilo na lokte nebo v kusech na postavy.
postav měl 22 až 50 loket (nic nebylo stálé, jen šizení kupujícího bylo stálé).
kopa plátna = 600 loket vídeňských.
kus plátna (stučka) = 72 loket.
stučka plátna také 30 loket.
štučka = 6 přaden = 12 čteníků = 240 vázání = 4800 nití.
nit = 3 čes. lokte příze.
žemližka lnu = otýpečka zvlášním způsobem svázaná.
česání obláč = svazek vyčesaného lnu nebo konopí.
stoh slámy = 60 otepí.
stoh dříví = 2 sáhy.
kopa = 60 kusů = 4 mandele po 15 kusech = 5 tuctů.
tucet = 12 kusů.
veletucet = 12 tuctů = 144 kusů.
