Bádání

Každé genealogické bádání má před sebou jediný cíl: nalézt své předky a uspořádat je v časové posloupnosti do přehledné struktury. Podíváme se na dvě nejoblíbenější a nejžádanější.

Pátrání se opírá o řadu historických pramenů. Poměrně dobře se dá bádat až do 18. století, od této doby jsou matriky vedeny povinně a tudíž záznamy jsou dohledatelné. Hlouběji do historie jsme již odkázáni na listiny (např. svatební smlouvy), úřední a veřejné knihy.

Pokrevenství  – vztah mezi osobami, které pocházejí z jediného předka (důležitý je pak stupeň pokrevenství).

Příbuzenství (sešvagření) – vztahy vzniklé manželstvím (tj. vztahy k pokrevním příbuzným partnera).

Genealogické bádání vychází od konkrétní osoby. Může to být rodič (ten, který zplodil potomka) nebo  dítě (zrozený, zplozený). Genealogie se pak zabývá jeho vztahy k jeho předkům (ascendentům nebo jeho potomkům (descendentům).

Souhrn všech předků (po meči i po přeslici) jednotlivce označujeme jako  o vývodu,  pokud je vývod neúplný nazýváme ho průbou. Vývod nám může ukázat rozličné vlivy (dědičnost, prolínání rozmanitých společenských vrstev apod.)

Potomstvo jednotlivce (páru jedinců) po meči i po přeslici se nazývá rozrod,  rodokmen přihlíží jen k potomkům mužských členů (stejného rodového jména).

Příprava před bádáním

Výsledky bádání